Sedmý ročník soutěží v Poděbradech přilákal opět po roce na Gymnázium Jiřího z Poděbrad 21 příznivců sudoku a logiky, kteří dopoledne bojovali o body do HALAS ligy a odpoledne především pro zábavu a společné zážitky v týmové soutěži. (Výsledky všech soutěží jsou zveřejněny v dřívější novince, zde následuje podrobnější popis dění.)
Drobné zpoždění vlaku od Prahy, který vezl skoro polovinu účastníků, nás nerozhodilo a nakonec ani časový plán. Jen u délky přestávek musela panovat přísnost. Těsně po půl jedenácté se začínalo soutěží jednotlivců v sudoku. V jejím prvním kole bylo třeba vyřešit multisudoku ze dvou tabulek s tou komplikací, že větší část zadání bylo třeba napřed složit z předložených dílků. Nejrychleji si s tímto úkolem poradili favorité, Honza a Klárka, zachycení na prvním obrázku.
Částečně tím byl určen ráz pozdějších výsledků, protože v kole druhém již jejich kolegové z reprezentace ztrátu na prnví příčky nedohnali, nicméně na příčkách nižších se to ještě hodně míchalo. V kategorii B zažily možná nepoznané Markéta a Hafka, které také zvládly vyřešit (zjednodušenou variantu) multisudoku před vypršením časového limitu. Druhé kolo nabídlo pestrou sadu úloh, v obvyklé tematizaci úloh podobných klasice a naopak úloh bez čísel v zadání. Kaňkou na štítu soutěže se stal chybějící černý puntík v úloze Pravidelné tečky. Což je bohužel úloha na toto náchylná. Autorovi a předluštitelům uděluji černý puntík za nepozornost a hráčům se omlouvám. V souladu s analogickou situací z minulosti byly body udělovány všem, kdo poznali a napsali, že úloha je vadná, i všem těm, kdo nic zlého netuše úlohu vyplnili v souladu s autorským řešením. Patřili mezi ně i Robert a Zdeněk, kteří jsou spolu s inkriminovanou tabulkou zachyceni na druhém obrázku.
Také soutěž v logice začínala kratší taškařicí, kolem, v němž se nepoužívá tužka ani guma, pouze nůžky na stříhání dílků, které se následně vkládají do dalšího obrazce. Protože byl podobný princip použitý již podruhé, někteří na výzvu "nůžky s sebou" zareagovali originálním vybavením. Honza Zvěřina s řezacím nožem vypadal v polovině kola trochu bezradně, ale nakonec se rozjel ke kompletnímu řešení, Jana Hanzelková s půjčenými nůžkami zvládla aspoň tetromina.
Druhé kolo už mělo poklidnější ráz, z pestré sady úloh, typově méně obvyklých, se vzory ve starších mistrovstvích světa, si každý vybral něco a autor byl spokojen, že každá úloha byla alespoň jednou řešena. Vzrušení v místnosti opravovačů vyvolala Jana Vodičková, která jediným nevyplněným políčkem odstřelila 13 bodů za nejdražší úlohu. Úleva nastala v okamžiku, kdy se ukázalo, že toto přehlédnutí nebude mít vliv na její zasloužené vítězství. Pěkného výsledku, těsně pod stupni, dosáhl také Pavel Kalhous, který na začátku tisíciletí ČR na MS reprezentoval, ale v Chorvatsku 2004, odkud jsem se mj. inspiroval, zrovna nebyl.
Týmová soutěž má několik tradičních prvků, které nemohou chybět. Tentokrát jako první kolo číhal na hráče tajuplný samuraj. Byl letos poměrně mírumilovný, protože nebylo přehnaně těžké odhalit, která sada pravidel platí v které části obrazce. Zbýval úkol "to dořešit". I v tomto bodě všechny týmy pokročily daleko za polovinu. Kompletní řešení odevzdávali Draci, ale měli v něm chyby, naopak zběsilá dohrávka v posledních vteřínách přinesla těsné vedení v soutěži Kačerům, v tu chvíli ještě tříčlenným.
Také nějaká sada provázaných variant není novinkou, tentokrát byly úlohy uspořádány do formace schodů na děsivě dlouhém papíru. Výsledkově se odpoutaly tři favorizované týmy, které zvládly vyřešit 8 z 10 úloh. O těžkou Sčítanku se pokoušel průběžně kde kdo, ale nakonec zůstal levý spodní roh všem za domácí úkol.
Třetí kolo mělo být, a podle všeho i bylo, hodně zábavné. K řešení byly předloženy jen dvě tabulky klasického sudoku, ovšem na oboustranném papíru a s chlopněmi po stranách. Ty bylo třeba napřed na správnou stranu sklopit, aby pak bylo co řešit. Líbilo se mi, že s daným úkolem se dobře popraly všechny týmy, nejen ty elitní.
Poslední kolo už jsem neměl čas fotit. Zatímco mamka dolaďovala všechno možné v čele s diplomy za soutěže jednotlivců, my s Janou jsme přímo ve třídě průběžně opravovali týmům jejich řešení, abychom maximálně urychlili čas vyhlášení. Hráči byli opět donuceni odložit tužky... a zoufalé výkřiky „já chci tužku!“ občas někomu ulétly ...toto kolo bylo totiž řešeno vlepováním samolepek do tabulek. V první úloze bylo třeba vlepit 6 samolepek s jedničkou do klasického sudoku 6×6, ve čtvrté pak například 6 samolepek se čtyřkou do varianty Šipky. K jednou odloženým úlohám nebylo možné se vrátit (právě ty jsme opravovali) a s blížícím se koncem časového limitu se to místy zvrhlo v divokou tipovačku. Ale to zřejmě bylo součástí strategie, ne nutně špatné.
Dopředu se dobrým výkonem (bez tipování) posunul tým Lišky, především na úkor týmu Q.Q zářícího v předchozím překlápění. Na prvních třech místech nakonec skončily favorizované týmy, především Kačeři ukázali, že síla hráčů světové TOP 10 se projeví i ve dvou a přes časté mazání uspěchaného. Ale měl jsem dojem, že i Sranda tým na opačném chvostu výsledkové listiny si soutěž užil. A o to šlo.
Jsem rád, že se soutěž líbila. Mrzí mě ta černá skrvnka, ale jinak v podstatě všechno fungovalo podle autorského záměru. Děkujeme všem, kdo se rozhodli strávit spolu s námi první jarní sobotu ve společnosti kvalitního sudoku a logiky. Neskrývám, že účast bychom snesli i větší, ještě týden před soutěží to vypadalo úplně zoufale. Musím tedy požádat ty, kdo se účastnili – pokud se vám v Poděbradech líbilo, nenechávejte si to pro sebe a příště pozvěte někoho navíc – zaluští si každý (jak k mé velké radosti chválili účastníci sudoku B a logiky B).
Na dalších soutěžích někdy někde nashledanou, Krtek & Betty.
- 26. 3. 2017 - Krt -
Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer
