Reportáž pořadatele MČRS 2018

Před soutěží

MČRS 2018 pro mě začalo na podzim 2017 rozhodnutím, že chci být znovu jeho hlavním pořadatelem. Na straně proti je vždy extrémní náročnost dvoudenní akce, na straně pro jsem si řekl, že chci, aby to byla generálka na MS v Praze se vším všudy, tedy s možností potrénovat pro všechny potenciální reprezentanty, navíc na úlohách stejného autora.

Výzvou na straně organizační bylo opustit po třech letech Akademii Sting v Jundrově. Ne že by nám tam bylo v letech 2015-2017 vysloveně špatně, ale cena pronájmu a dopravní (ne)dostupnost velela pokusit se o změnu. Nakonec to klaplo v podstatě na první dobrou, s využitím kontaktů na Přírodovědecké fakultě MU, získaných během studií i jinak, poptávali jsme možnost uspořádat sudoku soutěž v areálu na Kotlářské. Děkuji Markétě Ledvinové a Romanu Plchovi za zprostředkování a představitelům Ústavu matematiky za vstřícnost – je to podpora dobré věci, řekli. Doufám, že byla založena nová tradice, osobně, z pohledu organizačního zázemí vidím mnoho pozitiv a v podstatě žádná negativa.

Obsahu mistrovství jsem se reálně začal věnovat v červnu 2018, v předchozím období jsem byl vytížen březnovým turnajem v Poděbradech, červnovým studentským finále a průběžně mistrovstvím světa. (To pomíjím jiné povinnosti, například rodinné.) Výhodou bylo, že v danou chvíli byl jasný obsah listopadového MS a mohl jsem naplnit svou vizi o generálce na tuto akci.

Většinu typů úloh jsem převzal z bookletu MS dle schématu: klasika – velmi známé varianty – středně známé varianty – málo známé varianty. Největší špeky MS neprozrazuji, ale 90 procent typů úloh z MČRS se objeví i na MS. V programu MČR z let 2015-2016, který považuji za osvědčený, jsem udělal jen kosmetické změny.

Některé věci jsem dodělával více na poslední chvíli, než jsem zvyklý, ale spíše se dá říci, že to vyšlo tak akorát. Hodně mi v tom pomohli i zahraniční předluštitelé, kteří do poslední chvíle dodávali časy a komentáře k postupně zasílaným úlohám. Zajímavý byl vývoj u logiky, kde jsem postupně od plánu na kombinované úlohy jako minule došel k novému plánu na úlohy kódované, z čehož jsem byl možná nadšenější než hráči. Kódovaný zakódovaný obrázek, který jde navíc pěkně logicky vyřešit, mi přinesl velké autorské uspokojení. Děkuji Janě za grafický návrh obou obrázků, jejich téma asi není překvapením.

K přípravné fázi ještě musím vyjádřit svou vděčnost kolegům z výboru HALAS, kteří mi pomohli s prezentací některých věcí na webu a se zajištěním občerstvení, obědů a cen, tedy s věcmi, na které bych jen těžko hledal čas, aniž by to bylo na úkor jiných důležitých věcí.

sobota 15. 9. 2018

Průběh soutěže samotné vždy rád sleduji, je to taková má odměna za tu dřinu autorskou, a letošek rozhodně nezklamal.

Kolo první klasické sudoku, doufám, že alespoň zpětně po soutěži někdo objevil, případně ocenil grafické téma v osmi klasických tabulkách :-) Favorité se zjevně příjemně rozcvičili a potěšili předčasným odevzdáním, Kuba a Honza s 12 a 10 ušetřenými minutami rozjeli své velké představení a věřím, že i nováčci, především z řad juniorů, měli co hrát.

Ve druhém kole jsem zařadil úlohy z FED alternativ. Původní myšlenka na jednu lehčí a jednu těžší úlohu nebyla ve výsledku vždy patrná. Abych podpořil nováčky zařadil jsem k 16 velkým i 3 malé tabulky, ale je pravda, že ani ty nebyly nejlehčí na světě. Bylo vidět, že kdo je poprvé na soutěži, volí úlohy co nejvíc podobné klasice, zkušenější mladí hráči už mají své oblíbené i jiné typy. Výsledkově zazářil Honza Zvěřina, který kompletním řešením za 54 minut jednoznačně překonal výkony předluštitelů i svých soupeřů. Je pravda, že i Kubovi O. a Kubovi H. ve výsledku chyběla jen jedna úloha, ale o těch 6 minut později, že. Mezi nováčky vynikla především Lucie Klimešová, která ve své věkové kategorii v prvních třech kolech znatelně proháněla i mnohem zkušenější slovenskou juniorskou šampiónku Natálku.

V sobotním dopoledním programu byla učebna M1 nabitá rekordní účastí (z „novodobého“ pohledu po opuštění Semilassa), a tak pouze první desítka nasazených českých hráčů měla privilegium samostatné lavice. Je to i pro přehlednost pořadatelů a pohodlnější předčasné odevzdávání (a sbírání).

Ve třetím kole, posledním juniorském, používám již tradičně samuraj z pěti tabulek. Aby nebyl úplně obyčejný, přidal jsem letos součty, rozdíly, součiny a podíly, tedy základní matematickou variantu, kterou zkoušíme na účastníky studentských soutěží celý rok. Snažil jsem se dosáhnou toho, aby i studenti znatelně bodovali a nezůstával jim celý obrazec prázdný. Výsledná úloha byla hodně lehká, umožňovala pohodlné řešení po dílčích sekcích, což znamenalo jistotu bodů za hotové čtverce 3×3. Nejlepší junioři se dostali do zhruba 2/3. Mezi dospělými odevzdávalo více než 15 hráčů, což jsme předpokládali, nejlepší trojici, dá se říci světových hvězd, stačilo i méně než 10 minut.

Kompletní řešení samuraje zvládl například Matúš Demiger ze Slovenska.

Následovala pauza na oběd, děkujeme všem, kdo během ní pomohli opravit pár řešení druhého kola tak, aby se mohly po obědě vyhlašovat nejen výsledky juniorské, ale bylo opraveno z dopoledne úplně všechno. Jména šampiónů v jednotlivých juniorských kategoriích si můžete přečíst na stránce s výsledky. Drobnou cenu jsme měli pro 6 nejlepších v každé kategorii, medaili pro tři nejlepší české hráče. Děkujeme za ceny především firmám puzzle-puzzle, Křižule a GIVT.cz.

Po obědě je v programu na řadě vložená soutěž v logice. Smyslem je, jak známo, ještě chvíli odfrknout od sudoku a představit pestré logické úlohy těm, kdo by třeba znali dosud jen sudoku. Aby se zabavili pokud možno všichni, používáme dvě výkonnostní kategorie. V „áčku“ se snažím vždy o něco netradičního a letos jsem pod titulem „čísla jsou out“ představil sadu úloh písmenných nebo s písmenným kódováním čísel v klasických logických úlohách. Škála obtížnosti byla pestrá, od úloh snadných po úlohy pracné, vyžadující alespoň 10 minut poctivé práce k vyřešení. Každá z úloh byla správně vyřešena více než jednou, z pohledu autora tedy spokojenost. Jak si užili hráči tento nezvyklý úkaz v českých logických soutěžích, to musí říci oni. V „béčku“ pro začínající a méně ambiciózní logiky bylo 19 menších běžných logických úloh a skoro každou vyřešila polovina hráčů, tedy soudím, že každý si něco vybral, což je cílem této kategorie. Perlou sady úloh byl zakódovaný obrázek kočárku, v jistém smyslu autorská premiéra Jany Novotné v HALAS lize.

Hlavní kategorii zaměřenou na náročné úlohy ovládla již poněkolikáté Jana Vodičková, vedlejší kategorii pak odpočívající sudokářské hvězdy Adam a Klára.

Jana řeší kódovaný zakódovaný obrázek, Líba řeší „obyčejný“ zakódovaný obrázek.

Jak říká moje oblíbená fráze – po třetím kole končí soutěž pro juniory a čtvrtým kolem začíná mistrovství ČR v řešení sudoku. Zařazeno bylo 12 úloh, řekněme středně známých typů. I když bylo bodové rozložení, součet i časový limit vlastně podobný kolu druhému, pouze Matúš Demiger a Robert Babilon uhráli v 4. kole víc bodů než v kole 2. Ostatní hráči uhráli méně a u některých byl ten propad značný. Pracnější úlohy, méně obehraných typů si vybraly svou daň. Kolo opět opanoval Honza Zvěřina, který zvládl 11 úloh.

Ve čtvrtém kole uhrál třetí nejlepší body další z vzácných zahraničních hostů – finalista MS, Bastien Vial-Jaime.

Závěrečným úkolem prvního dne bylo týmové kolo tvořené 24 propojenými tabulkami klasického sudoku. Z hlediska náročnosti šlo o záležitost spíše oddechovou, překážkou na cestě k řešení měl být pouze čas, ne nějaké záludné triky. Více než polovina týmů vyřešila alespoň polovinu úloh. Kompletní řešení odevzdávaly tři favorizované týmy nabité českými a slovenskými reprezentanty. Vzhledem k drobné chybce u dvou z nich, těch rychlejších, bodové zisky 1320-1310-1290 žádný posun v čele týmového pořadí nepřinesly. I v nižších patrech výkony v tomto kole víceméně odpovídaly hrubé síle týmů projevené součtem výkonů jednotlivců. Solidních 16 tabulek zvládly Tým Z a Dámská jízda (viz foto).

neděle 16. 9. 2018

Neděle začínala v 9 hodin a hned náležitě zostra. Na prvních 70 minut bylo připraveno 15 úloh nejméně obvyklých typů včetně tří nejnáročnějších lišáků za 111 bodů. Právě díky efektu lišáků to nakonec byly tři jiné úlohy, které neřešil skoro nikdo. Zároveň 1000 bodů celkového součtu bodů v sedmdesátiminutovém kole jasně naznačuje, že i autor věděl, že tentokrát to fakt nikdo neuhraje všechno. Nejoblíbenější byly úlohy do 50 bodů, nejméně úspěšných řešitelů měly Ciferníky a Pořadník.

Kuba O. a devítimístná čísla, Kuba H. a nepravidelné tečky.

Šesté kolo soutěže jednotlivců už bylo myšleno jako kolečko na vyklusání, v limitu 30 minut bylo předloženo 8 úloh kombinujících základní principy sudoku (řádky, sloupce, oblasti), ve více či méně pokřivených tvarech. Každou úlohu vyřešilo alespoň 7 lidí a pořadí už se měnilo spíše kosmeticky, s jednou podstatnou výjimkou, kdy Kuba Ondroušek dotáhl svou stíhací jízdu až těsně před Honzu Zvěřinu. Limit pro playoff – 7 hráčů – byl zjevně stanoven vhodně, protože právě mezi 7. a 8. místem se objevila poslední velká mezera.

Před obědem následovala ještě dvě kola týmů. Prvních z nich se skládalo ze šesti osmiminutových úseků, kde se týmy střídavě rozdělovaly na dvojici a samostatného jednotlivce. Jednotlivec si vybíral úlohy k řešení ze sady 14 tabulek klasického sudoku různé velikosti. Hráči spolupracující ve dvojici měli na výběr z 6 náročných variant. Sudolichý okraj za 250 bodů zvládly 4 týmy, jen 2 týmy zahrály Číslo 5 žije za 200 bodů, nejvíce týmů zvládlo úlohu Vzdálenosti za 100 bodů. Vynikající výkon, kdy jim chyběla jediná malá a jediná velká tabulka, uhrál tým Šošonova chrbta, který tak rázně nakročil k vítězství v týmové soutěži. V závěrečném kole se řešil tradiční Tajuplný samuraj, úloha, kde je nutné napřed správně přiřadit zadání k jednotlivým tabulkám. Několik týmů selhalo již na tomto úkolu, většina zvládla 1-3 tabulky, nejlepší týmy pak 5-7 včetně kompletního odevzdání. Celkově skončila týmová soutěž dá se říci bez překvapení, i když některé souboje v nižších patrech byly těsné.

Nejúspěšnější tým – Matúš a Šošon – a Natálka.

Tým Kukláč a tajuplný samuraj.

Obědová pauza byla využitá k doopravení všech řešení a též přípravě na playoff a vyhlašování.

Pod dohledem čtveřice přísných, ale spravedlivých rozhodčích zasedli napřed k semifinále Matúš Demiger, Kuba Hrazdira, Klára Vytisková a Veronika Macků. První tři měli právo postupně vybrat z šesti nabízených trojici úloh, které budou řešeny. Vybrat Klasiku, Šipky a Pevnost bylo volbou spíše konzervativní, úlohy měly předluštitelské časy mezi 4 a 5 minutami. Nakonec se jediné drama odehrálo v první třetině, kdy Matúš tipnul v Klasice a odevzdáním nesprávného řešení prohospodařil náskok, který měl na základě bodů ze základní části. Pak už všichni hráči řešili v podstatě plynule, dle svých možností, postup do finále si pohlídal Kuba, a i když se Matúš na poslední chvíli vrátil před Klárku, může být spíše zklamaný. Pro děvčata byl asi postup do playoff samotného maximem a potvrzením jejich pozice v nejužší české špičce.

Také finále začínalo volbou úloh a Diagonální, Ciferníky, Zabijáček a Kódované páry byly předzvěstí zajímavějšího boje, protože patřily v nabízené osmičce spíše k těžším. Kuba Ondroušek začínal s náskokem 4 vteřin na Honzu Zvěřinu, což reflektovalo, že jejich rozdíl v základní části byl zanedbatelný. Další odstupy čítající jednotky minut už nebyly v podstatě narušeny, Bastien Vial-Jaime se sice mírně přibližoval, ale skončil třetí, podobně jako Kuba Hrazdira už se neodlepil ze čtvrté příčky. Naopak souboj mezi Kubou O. a Honzou měl obrovské grády. Honza na jím vybraném Diagonálním odevzdal první, Kuba to otočil na jím vybraných Cifernících naopak. Bastienem vybraný Zabijáček nejlépe sedl Honzovi, který na něm získal v boji o titul znatelný náskok. Závěrečné Kódované páry vybrané ze dvou možností Gotrochem sice musel Honza po chvíli smazat, ale pořád si udržoval malý náskok na Kubu a nakonec odevzdal jako první. Kuba hned 8 vteřin po něm. Řešení obou bylo správné, a tak v čestném boji, který rozhodovaly ty nejmenší maličkosti získal Honza třetí zlato v řadě a Kuba k 10 předchozím medailím přidal tentokrát stříbro.

Bylo to krásné mistrovství, v novém prostředí, s nováčky i matadory, velmi hektické, ale úspěšné. Budu rád za zpětnou vazbu, stručnou i obsáhlejší. Děkuji všem za společný zážitek a těším se někdy příště.

- 23. 9. 2018 - Krtek -