Poděbrady 2016: reportáž

V sobotu 5. 3. 2016 konal se na Gymnáziu Jiřího z Poděbrad v Poděradech již šestý ročník soutěže, která tradičně zahrnuje sudoku a logiku jednotlivců a týmové sudoku. Jak to všechno probíhalo z pohledu pořadatele:

Soutěžní materiály jsem pozvolna připravoval od konce minulého roku, takže již na konci ledna jsem sháněl předluštitele a setkal jsem se s kladnou odezvou u členů facebookové skupiny „Extraordinary Ladies and Gentlemen“. Za pomoc s testováním soutěžních úloh děkuji Janě Novotné, Yuhei Kusuiovi (JAP), Robertu Vollmertovi (GER), S. J. Kwakovi (KOR), Izabelle Tilkin (POL), Zbyškovi Laskowskému (POL) a speciálně Christophu Seeligerovi (GER), který zorganizoval i týmové testování týmových kol.

V soutěžích jednotlivců jsem chtěl navázat na to, co se mi dařilo na podzim, a připravil jsem sudoku i logiku ve dvou výkonnostních kategoriích. Nevím, zda propagace příliš akcentovala slovo „pro nováčky“, ale o béčko nebyl mezi přihlašujícími se velký zájem. Nebylo to doposud na českých turnajích zvykem, a tak asi bude chvíli trvat, než si rekreační hráči uvědomí, že trápit se v souboji s reprezentanty a adepty reprezentace je zbytečné násilí. Poté, co se přihlásili na poslední chvíli ještě účastníci studentských turnajů z minulosti, řekl jsem si, že to rozdělení má cenu, a hodlám v tom pokračovat.

Nakonec do účasti promluvily nemoci, ale sešli jsme se v počtu hojném, složení pestrém a podle všeho v dobré náladě. Tu jsme se snažili podpořit domácím občerstvením paní Břízové. Protože moc dobře víme, že mezi sebekrásnějšími úlohami se vždy najde něco dráždivého... ;-)

sudoku

Nejštiplavější nakonec bylo první kolo sudoku jednotlivců v kategorii A. Přitom ta úloha byla roztomilá, posuďte sami.

Jedná se o kombinaci 3D sudoku a killera. (Vyplňte prázdná políčka číslicemi 1 až 8 tak, aby se stejné číslice neopakovaly v žádném pásku tří směrů. (Pásek tvoří 8 čtyřúhelníků navazujících na sebe protilehlou stranou.) Také vyznačené podoblasti pláště tělesa obsahují všechny číslice 1 až 8. Plášť tělesa je rozdělen do košů, pro každý koš je uveden součet číslic, které v něm leží. Navíc se číslice v jednom koši neopakují.) Časový limit byl 15 minut. Vzhledem k tomu, že všichni předluštitelé, „elitní“ i „běžní“ se vešli do rozmezí 4:30 až 10:30, předpokládal jsem, že si s úlohou poradí většina soutěžících. Nastavil jsem hodně tvrdé bodování (více než 10 chyb -> 0 bodů) a nakonec pouze 8 hráčů uhrálo kladné skóre a shodou okolností titíž pak skončili na prvních 8 místech v soutěži. (Je to ale opravdu jen souhra okolností, protože 50 bodů z prvního kola se dalo v kole druhém nahradit jedinou úlohou navíc.)

Druhé kolo, na 65 minut, obsahovalo 16 úloh různorodé obtížnosti. Polovina připomínala vzhledem klasiku, polovina byla bez čísel v zadání. Každá úloha byla vyřešena alespoň pětkrát. Někteří favorité (Hrazdira, Zvěřina) hodně chybovali, a tak se z vítězství v turnaji HALAS ligy po mnoha letech, ne-li poprvé, radovala Klára Vytisková. Podrobnosti hledejte v novince s výsledky.

Na fotce jsou medailisté, vlevo těsně stříbrný Kuba Hrazdira a vpravo šťastně bronzový Pavel Kadlečík. Zdá se, že hráčské kariéře obou pánů aktivní práce ve výboru HALAS neškodí. Díky za ni a gratulace všem třem!

Doplním, že v kategorii B vyhrál Petr Bulan, který tak navázal na 5 vítězství ve studentské týmové soutěži z předchozích 5 let, před Gabrielou Fišarovou, která po úspěchu na MČR juniorů poprvé přijela vyzkoušet soutěž dospělých.

logika

Také první kolo logiky bylo hodně specifické, ale téměř všichni v něm bodovali, a tak vypouštěli méně síry. Rozhodli jsme se pro zpestření, které se ještě neobjevilo, a zakázali jsme hráčům při řešení dvou logických úloh na téma dominové kostky používat cokoliv jiného než nůžky. Vzniklo několik kouzelných fotografií.

Na první vidíme Pavla Kalhouse, který velmi zkušeně (X medailí z WPC v 90. letech) využil oba rastry k tipu ze dvou variant v pravém horním rohu. Na druhé Robert Babilon a jeho nešťastný dotaz „Když jsem si omylem, přestřihl kostku, tak musím začít znovu?" Ano, musel... Na třetí fotce je při řešení druhé úlohy zachycena Jana Vodičková – jedna ze dvou, kdo to zvládli dokončit celé: Jana (-2:28) a Kuba Hrazdira (-3:56). Čtvrtá fotka je záložní před vyhodnocením – kdyby se to náhodou někomu rozfoukalo.

Ve druhém kole jsem zavzpomínal na starší ročníky mistrovství světa, kterých jsem se zúčastnil s Janou, Robertem a Petrem v letech 2007 až 2010. Z bookletů jsem vybral zajímavé úlohy a pro většinu hráčů to byly varianty zcela neznámé. Na výsledcích se to projevilo, některé úlohy byly vyřešeny jen jednou, dvakrát nebo vůbec. Ale pořád platilo, že sada úloh byla dostatečně objemná a pestrá na to, aby si každý něco vybral. Robert Babilon a Petr Nepovím se pobili o bramborovou medaili, výborným výkonem ve druhém kole a celkovým 2. místem překvapil Honza Zvěřina. Velmi suverénní vítězkou byla opět žena, Jana Vodičková. Podrobnosti hledejte v novince s výsledky.

Po pravici Jany na tomto snímku je Honza a vpravo od ní Kuba Hrazdira, který neudržel vedení po prvním kole a skončil třetí.

V logice B se ukázaly zkušenosti Jitky Malcové a Petera Hornáka a naopak nezkušenost Petra Bulana a Gabriely Fišarové. Doufám, že i zmínění nováčci vezmou při domácí dohrávce logické úlohy na milost a nebudou vysloveně litovat, že něco takového vyzkoušeli.

týmová soutěž

První kolo týmové soutěže svým principem vycházelo z jednoho z kol MS 2012 v Chorvatsku. Bylo třeba 8 tabulek klasického sudoku propojit přes rohy do tvaru diamantu a devátou, přebytečnou, pak vyřešit s pomocí přidaných čísel. Pohnout se pouze řešení klasiky nebylo příliš možné, a tak všichni museli hledat napřed, které rohy lze a které nelze zkombinovat, propojit. Časový limit 30 minut jsem považoval za vstřícný, ale nakonec mi to odevzdali 5 minut před koncem pouze favorité (tři hvězdičky) a dva z týmů dokonce skončily s nulou. Zbývajících 6 týmů mezi těmito dvěma extrémy zahájilo nesmírně dramatický boj, v němž se pořadí přelévalo po každém kole.

Druhé týmové kolo pro změnu připomínalo jedno z kol vyhlášených na posledním MS v Bulharsku. Nad názvem Bulharský killer se mě kolegové hned ptali: „To znamená, že kolo bude o 2 hodiny odloženo a pak zrušeno?". Ne, tak důkladně jsem se vzorem řídit nechtěl. Právě naopak, hodně nás mrzelo, že kolo bylo v Sofii zrušeno, protože princip se nám velmi líbil a měli jsme to natrénované. A přesně proto jsem se rozhodl připravit do Poděbrad stejnou úlohu. Považoval jsem ji za velmi pěknou a přitom řešitelnou, v časovém limitu 30 minut jsem očekával nemálo odevzdání. Podcenil jsem jednu věc, a to náchylnost na chybu. Několik nadějně rozjetých týmů se zarazilo na zbrklém kroku, který se již nepodařilo vrátit zpět. Bodové rozestupy bez časových bonusů tak nebyly velké, ani jejich vliv na celkové pořadí. Sluší se jen pogratulovat Tygrům, kteří toto kolo vyhráli. (Viz první foto.)

Třetí týmové kolo s nadstandardní dotací 40 minut bylo týmové nejméně, jednalo se o sadu 15 variant, které bylo třeba řešit ve čtyřech patrech pyramidy (8-4-2-1) s přenosy čísel z předchozích úloh. Projevoval se především individuální skill jednotlivců, ale viděl jsem v průběhu kola i několik pěkných příkladů spolupráce nad jedinou mřížkou.

Do posledního kola čekal na vpuštění do arény Tajuplný samuraj, v Poděbradech již léta zabydlený princip, kdy je třeba napřed správně přiřadit zadání k 5 úlohám tvořícím jeden celek. Letošním spojujícím prvkem byly šedé linie v zadání úloh (Posloupnosti, Palindromy a další). Osobně jsem byl velmi nadšen svým vlastním dílem, které v ohledu symetrie působilo maximálně elegantně. Předpokládám, že na to hráči příliš nehleděli, naopak spěchali vstříc řešení. K rozjetí bylo potřeba odhalit, že Posloupnosti fungují pouze vpravo nahoře. Předčasné odevzdání kompletního řešení rozhodlo o medailích, což bylo důstojné finále týmové soutěže.

Na první fotce jsou smutní Draci, kteří se propadli z průběžné druhé příčky. Na ní je vystřídala, na druhém snímku zachycená, veselá Kapusta ;-) Po skončení kola hráči sami opravili svá řešení a mohli jsme vyhlašovat. Drobný prostoj jsme vyplnili pořízením hromadné fotografie všech účastníků a na závěr jsme dekorovali vítězné týmy. Třetí skončil tým JQK, kde Martin Koller zdatně zastoupil nemocného mistra Ondrouška. Stříbro si velmi kvalitní týmovou spoluprací vysloužila Kapusta a suverénně si počínaly tři hvězdičky – Kuba, Michal a Honza. Podrobnosti hledejte v novince s výsledky. Doufáme, že to bavilo všechny.

Do této fotky medalistů se zamíchali i dva hlavní pořadatelé. Zdalipak je poznáte? ;-)

Velké poděkování si zaslouží všichni členové rodinného klanu Břízových / Novotných působící v zázemí či na forbíně. Soutěž byla hodnocena velmi kladně a dík zaslouží i všichni hráči, kteří se na Gymnázium Jiřího z Poděbrad s úsměvem vrací.

- 6. 3. 2016 - Krtek -