V sobotu 27. 2. 2021 se konala schůze výboru HALAS, během níž byly konstatovány události měsíců uplynulých našeho spolku, dále jako vždy aktuální záležitosti, nicméně hlavním tématem byl příběh pobočného spolku.
Vedle zápisu z aktuální schůze výboru, předkládám krátké resumé současného stavu, spolu se zveřejněním dvou zápisů ze schůze výboru, které těsně předcházely emailové členské schůzi a které jsou naším dluhem členům spolku.
Osobně mě mrzí, jakým způsobem se během emailové členské schůzi vedla debata a jak jsou nastaveny vztahy mezi některými členy spolku. Nepomohly tomu události spojené s emailovou členskou schůzí. Kdo se jednou zapojí do spolkového dění, časem pozná, že chod spolku je o lidech, jejich příspěvku, atmosféře, kterou spolu vytváří. Ne vždy to jde, ne všichni si spolu rozumí, ale pokud je tu opravdu chuť se na věcech podílet, abychom to či ono vykonali, měli bychom se snažit a možná občas snažit více.
Závěr debaty výboru ohledně pobočného spolku je, že bychom si chtěli společně se všemi ujasnit, kde se nacházíme a proč. A ať se to následně dozvíte i vy, členové, protože si možná sami pokládáte otázku, co se děje?
Tématem dalším je samotná podoba členské schůze. Situace, v které žijeme, napovídá, že můžeme být před konání členské schůze v takto odloučené formě postaveni znovu, anebo se pro ni sami rozhodneme v důležitých chvílích jako by byla otázka využití zisku z MS 2018. Pokud máte kdokoli cokoli na srdci k realizaci členské schůze, u které bychom se neviděli naživo, nebojte se to prosím vyřknout.
Ke spolkovým věcem pozitivního rázu patří zajisté skutečnost, že jsme se během podzimních a zimních měsíců rozrostli o tři nové členy na současných 57 kousků. Věc pro spolek zásadní, pořádání turnajů, je nám stále odepřeno. Měli bychom se zamýšlet, jakými způsoby si společnou radost dopřejeme, ať nezapomeneme na soutěžení mezi námi a co nám přináší.
Vše, co mi ohledně spolku bloudí hlavou (a asi nejen mně), je nic oproti tomu, co se děje tam venku. Přeji mnoho sil všem a ať při vašich rozhodnutích neztrácíte hlavu.
Pavel Kadlečík
